Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě, dříve než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě. Hospodin vztáhl svou ruku, dotkl se mých úst a promluvil ke mně. (Jeremjáš 1, 5.9)
První čtení z Písma: Izajáš 49, 1b-6
Hospodin mě povolal z života mateřského; od nitra mé matky připomínal moje jméno. Učinil má ústa ostrým mečem, skryl mě ve stínu své ruky. Udělal ze mne výborný šíp, ukryl mě ve svém toulci. Řekl mi: „Ty jsi můj služebník, Izrael, v tobě se oslavím.“ Já jsem však řekl: „Nadarmo jsem se namáhal, svou sílu jsem vydal pro nicotný přelud.“ A přece: U Hospodina je mé právo, můj výdělek u mého Boha. A nyní praví Hospodin, který mě vytvořil jako svého služebníka už v životě matky, abych k němu přivedl Jákoba nazpět, byť i nebyl shromážděn Izrael. Stal jsem se váženým v Hospodinových očích, můj Bůh je záštita moje. On dále řekl: „Nestačí, abys byl mým služebníkem, který má pozvednout Jákobovy kmeny a přivést zpátky ty z Izraele, kdo byli ušetřeni; dal jsem tě za světlo pronárodům, abys byl spása má do končin země.“
Tužby o slavnostech církevních
- Aby naši církev po cestách své čisté pravdy vedl, v bratrské lásce, zbožnosti, poslušnosti a kázni utvrzoval a učinil z ní úrodnou svou vinici, modleme se k Hospodinu.
- Aby ve všem duchovenstvu našem sobě věrné služebníky a církvi dobré pastýře a kněze milostí svou posvěcoval, modleme se k Hospodinu.
Modlitba před čtením ze sv. Písem
Dobrý Bože, podle tvé vůle se tvůj služebník Jan Křtitel proto narodil, aby volal k obrácení a připravil cestu tvému Synu, našemu Spasiteli. Dej, ať si vezmeme k srdci jeho kázání a činíme opravdové pokání! Svým svatým Duchem nás osviť, ať slyšíme slova Ježíše Krista, našeho Pána. Amen.
Druhé čtení z Písma: Skutky 13, 22-26
Pavel řekl: „Bůh povolal praotcům za krále Davida, o němž vydal svědectví: ›V Davidovi, synu Isajovu, jsem nalezl muže, jakého jsem měl na mysli. On splní vše, co chci.‹ A z Davidova potomstva dal Bůh Izraeli podle svého slibu Spasitele Ježíše. Před jeho vystoupením kázal Jan všemu izraelskému lidu, aby se odvrátili od svých hříchů a dali se pokřtít. Když Jan končil své poslání, řekl: ›Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Za mnou přichází někdo, jemuž nejsem hoden rozvázat řemínek na jeho nohou.‹ Bratří z rodu Abrahamova i vy, kteří s nimi ctíte jediného Boha, nám bylo posláno toto slovo spásy.“
Evangelium: Lukáš 1, 57-66.80
Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. A když uslyšeli její sousedé a příbuzní, že jí Pán prokázal tak veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní. Osmého dne se sešli k obřízce dítěte a chtěli mu dát jméno po otci Zachariáš. Jeho matka na to řekla: „Nikoli, bude se jmenovat Jan.“ Řekli jí: „Nikdo z tvého příbuzenstva se tak nejmenuje!“ Obrátili se na otce, jaké mu chce dát jméno. On požádal o tabulku a napsal na ni: Jeho jméno je Jan. A všichni se tomu divili. Ihned se uvolnila jeho ústa i jazyk a on mluvil a chválil Boha. Tu padla bázeň na všechny sousedy a všude po judských horách se mluvilo o těch událostech. Všichni, kteří to uslyšeli, uchovávali to v mysli a říkali: „Čím toto dítě bude?“ A ruka Hospodinova byla s ním. Chlapec rostl a sílil na duchu; a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.
Verš k obětování: Žalm 92, 13
Spravedlivý roste jako palma, rozrůstá se jako libanónský cedr.
Verš k požehnání: Lukáš 1, 76
A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu.
Modlitba k požehnání
Dobrý Bože, dej, ať se tvá církev raduje při oslavě narození Jana Křtitele, neboť díky jeho svědectví poznala tvého Syna a Mesiáše - Ježíše Krista, Pána našeho. Amen.
